Kdo jsem?

Jmenuji se Honza Vrábek. Jsem silový a kondiční trenér florbalistů. Pomáhám i "obyčejným" lidem zhubnout, nabrat hmotu nebo sílu. 

Jsem bývalý voják z povolání, kdy jsem odsloužil skoro 6 let v posádce Bechyně. Florbal hraju od roku 2011 a posilovnu navštěvuji od roku 2014. Za celá ta léta se snažím posunout jak ve znalostech o cvičení, tak ve florbale, protože mým skromným cílem je být JEN nejlepší silový a kondiční trenér florbalistů v České Republice :)

Absoloval jsem kurzy od IMV (Institut moderní výživy), stáž ve Tvůj Trenér (soukromé fitko s 11 let praxe s lidmi), spousty konzultací od Status Fit (Spartan kouč), a nyní se vzdělávám od STACA (konkrétně Jaroslav Tobiška - trenér elitních sportovců)

Jak jsem začal hrát a zranil se 

Už jako malému klukovi mi to velice šlo s hokejkou. Soutěživost se ve mě nikdy nezapřela, tak jsem začal v Trhových Svinech hrát hokejbal. Po rozpadu našeho klubu jsem přesídlil na florbal (2010). Dvě sezony jsem byl naprosto nejhorší v týmu, rozdíl stylu, váhy hokejky, míčku a další věci, mi dělali problém. Nejsem však někdo, kdo by se snadno vzdával. První sezonu jsem měl celkem 5 bodů za přibližně 25 zápasů. Trénoval jsem 6x týdně s hokejkou, 2 tréninky byly v hale a zbytek jsem měl individuálně doma, k tomu jsem ještě chodil 2x týdně běhat. I tým se postupně zvedal. Jak se říká, kabina dělá hodně. Během dvou sezon jsem se dokázal vyšplhat na 10. místo v bodování celé ligy a v sezoně 2013/14 jsem dostal i ocenění nejlepšího hráče klubu FBC United. Přičemž jsme jako tým dokázali být 1x vicemistři dorostenecké ligy, 1x mistři dorostenecké ligy a 1x mistři ligy juniorů. 

Bohužel v této nejlepší době začaly moje problémy s bolestmi zad a nakonec s rozpadem našeho klubu jsem skončil s profesionální kariérou i já. Měl jsem výron kotníku, vychýlený obratel na krční páteři a záda mě bolely každý druhý den. Jak se říká "sportem ku zdraví". I tak jsem v mém rodném městě chodil alespoň 1x týdně si pinknout s jednou partou nadšenců, ale nic velkého. Amatérská úroveň, kdy jsme 2x do roka jeli na amatérský turnaj.

Jak jsem se zotavil ze zranění

Pamatuju si, co mi tehdy řekl doktor po rentgenu krční páteře "Máte vychýlený obratel C3".
Odpověděl jsem: "Co s tím budeme dělat pane doktore?"
Doktor "S tím se nic nedá dělat pane, budete si muset zvyknout a občas si vzít prášek na bolest"
Tohle mě naprosto zarazilo. Jak jsem už ale říkal, nejsem typ člověka, který by se vzdával. Hledal jsem všechny možné a nemožné cesty, jak být zase zdravý a vrátit se k florbalu. Chodil na rehabilitace, studoval na internetu, sháněl odborníky, zkoušel masáže, kompenzační tréninky a navštívil jsem i takové odborníky, jako je Monika Hosnedlová a David Bokůvka. A právě David mi otevřel dveře k návratu ke sportu. Prováděl se mnou různé rehabilitační cvičení, bolestivé masáže a silové kompenzační cvičení. Tam jsem zjistil, že silový trénink je cesta k návratu po zranění! Když jsem dva roky vytrvale aplikoval to, co mě David naučil, jsem začal potiťovat, že záda jsou lepší a už mě ani při tom sportu nebolí a hádejte co? Obratel byl zpět, tam kde měl být. Co byste na to tedˇ  řekl pane doktore?! 

Nyní hraju už třetí sezonu bez bolesti a silový trénink jsem dokonce vyšperkoval tak, že stále patřím mezi nejsilnější a nejrychlejší hráče.

Jak jsem se rozhodl pomáhat ostatním

Celý můj život jsem měl v sobě pomoc ostatním. Proto jsem studoval hasiče a poté byl v armádě. Po svých 6ti letech cvičení, kdy jsem se dokázal dát do kupy po zranění, vzdělával se od nejlepších (kurzy od Institutu moderní výživy, stáž ve Tvůj Trenér, spousty konzultací od Status Fit, informace od STACA a dalších, jsem se rozhodl, že už bych si mohl udělat trenérskou licenci a pomáhat lidem v tom všem, čím jsem si sám prošel (zranění kotníku, skokanského kolene, vychýleného obratle, nabrání svalů, hubnutí atd).
 Nikdy jsem si o sobě nemyslel, že jsem mistr a až trenérský kurz mi ukázal, že ve srovnání s ostatními (bez urážky) jsem vědomostně trošku jinde a to mi dodalo sebevědomí, že mohu trénovat ostatní.  Stále se však snažím vzdělávat a nejvíce opojný pocit je pro mě ten, když získám nové vzdělání a mohu ho aplikovat. Nikdy jsem nepocítil takovou radost, jako když mi třeba napsal florbalový brankář, kterého trénuji, že po dvou letech, co nemohl klečet, může bez bolesti chytat nebo když všichni absoloventi mé 90ti denní výzvy měli výsledky. Věřím, že je to mé poslání a chci pomoci, co nejvíce lidem! Myslím, že dokážu pomoci i tobě!